Při pohledu na trasu tramvajové trati na vizualizaci je zřejmé, že bude nutné kácet stromy. Je opravdu nutné stromy pokácet?
Vzhledem k trase tramvajové trati opravdu není možné stromy zachovat, i když si uvědomuji, že zejména stromy lemující Zikovu jsou hodnotným prvkem, na který jsme my místní roky zvyklí. Bylo povoleno kácení 32 stromů. Přítomen bude i biologický dozor, ten také spolu s námi pohlídá soulad prací se zájmy ochrany přírody.

Když se kácí, měla by být provedena i náhradní výsadba. Je v plánu něco vysadit?
Náhradní výsadba byla uložena podle projektu sadových úprav a bude vysázeno 92 dřevin o obvodu kmene 14 – 16 cm a 3372 kusů keřového porostu.

Pokud se stále počítá s projektem sadových úprav Zikova, Schweitzerova Rooseveltova, prezentovaným v roce 2019, tak do kdy budou stromy a keře vysazeny?
Uložili jsme náhradní výsadbu jako kompenzaci za vzniklou ekologickou újmu právě v souladu s projektem zmiňovaných sadových úprav. Vysazeno by mělo být do 30. 11. 2023.

Při pohledu z tramvaje na Mlýnský potok směrem k ulici Velkomoravská je zarážející neudržovaný stav stromů a keřů na pravém břehu až po jez nad soutokem. Proč není alespoň část dřevin odstraněna a k čemu je na soutoku jez?
Pravý břeh Mlýnského potoka je trasou biokoridoru, proto je ponechán jeho přírodní, divočejší charakter. Stěžejním pro říční ramena Mlýnského potoka v Olomouci bylo obnovení průtoku v trase biokoridoru, který je veden dříve odstaveným a izolovaným ramenem Domovina, nikoliv podjezdovým úsekem, jak se někteří domnívají. V korytě procházejícím Domovinou přitom voda neprotékala více než dvacet let, neboť bylo odděleno v roce 1989, a to po odstavení zdejší malé vodní elektrárny. V části koryta zůstávala stojatá voda, jejíž hladina závisela na stavu hladiny v hlavním toku Mlýnského potoka i řeky Moravy. Biokoridor byl příčně uzavřen, stojatá voda se v létě prohřívala a zahnívala, což zapáchalo. Na zápach i zahnívající vodu v izolovaných tůních si stěžovali obyvatelé Domoviny. Veškerá opatření v tomto území směřovala a směřují k optimalizaci průtokového režimu a k obnovení a posílení funkcí biokoridoru. Velmi důležitým krokem bude připravovaná rekonstrukce jezu U sokolovny. Prioritou je migrační prostupnost, která se podařila ramenem Domovina zajistit a volné dělení průtoku mezi podjezdový úsek a rameno Domovina. Dlouhodobě usilujeme o nahrazení současného torza jezu novým, migračně prostupným objektem. Ten by také přispěl k obnovení přírodní funkce vodního toku a umožnil by i migraci ryb po i proti proudu, tedy migraci co největšímu počtu druhů i velikostí. Nebráním se i objektu sloužícímu současně i vodním sportům. Nemyslím tím ale budování velkého sportovního centra.
Ale přejděme k zmiňovanému „jezu“ na soutoku.
Každá realizovaná etapa protipovodňových opatření by měla umožňovat migraci co největšího počtu druhů a nejširšího velikostního spektra ryb za vhodným místem k rozmnožování, nebo třeba za potravou. Pokud se nám něco nepovedlo, je to migrační bariéra vytvořená jamborovým prahem. Nejde o jez, ale o protipovodňový objekt. Ten když je kompletní, vypadá při pohledu proti proudu jako velká školní tabule postavená přes Mlýnský potok. Má sloužit k uzavření Mlýnského potoka a k ochraně před povodněmi. Ve snaze vyřešit co nejlépe koryto pod mostem na Velkomoravské nám uniklo, že základ prahu vypadající jako jez vytvoří migrační bariéru. Tak jsme oslovili odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, v.v.i. se sídlem v Brně a možnosti nápravy při dostavbě již několik let připravujeme.