Blog zastupitelů
Nedávno jsme dostali vzkaz na facebooku. Zněl pozitivně, ve výsledku byl ale velmi skeptický: „Čeho jste dosáhli?“, ptal se. „Političtí mastodonti vás berou jako folklór, jako nutné zlo.“ Popisovali jsme totiž, jak se vyvíjely naše iniciativy ohledně rekonstrukce ulice 8. května.
Krizové chvíle umožňují rozpoznat, co je v daném společenství nejlepší a taky nejhorší. Dobrých okamžiků zažíváme naštěstí hodně: hrdinství lidí v první linii, solidarita, obětavost, kreativita.
Občanky a občany města Olomouce nemusí odborné komise zajímat. Proč taky? Jejich jednání je neveřejné, zápisy z jednání nedostupné, případný vliv na život města neviditelný.
Olomouc žije adventem, v nás ještě doznívají oslavy 30. výročí listopadových událostí a všeho, co se v nejvýznamnějších dnech letošního podzimu odehrálo. Chceme poděkovat všem, kteří jakkoli přispěli k oslavám a dokázali přijmout myšlenku, že listopadový svátek nás vrací k původním ideám občanské společnosti, svobodných médií a politice, kterou volení zástupci chápou jako veřejnou službu, nikoli jako příležitost k vlastním výhodám.
Od loňských komunálních voleb, ve kterých se obměnila polovina koalice vládnoucí radnici, uběhl rok. Některé věci se začaly měnit, mnoho zůstává ve starých kolejích. Začněme tím, co zajímá obyvatele především.
Gilbert Keith Chesterton napsal v roce 1905 zábavnou knížku Klub podivných živností. Za ten rok, kdy se spolu s kolegy ze zastupitelského klubu Piráti a Starostové pohybuji v komunální politice, jsem po ní několikrát sáhla. S úlevou jsem si v ní četla, že podivné situace řeší lidé odnepaměti. Tak se totiž v opoziční politice často cítím: jista si pomocí a přátelstvím lidí z našeho klubu, svobodná v možnosti vyjádřit se na půdě zastupitelstva, ve skutečnosti však poměrně bezmocná i vůči zcela evidentním nepravostem.
Milé občanky, milí občané, když se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte lidi, kteří srpen 1968 zažili v aktivním věku, stejně tak je tady ale generace lidí, kteří zažili jen dozvuky srpna. Stejně tak budeme za tři měsíce přemýšlet nad významem listopadu 1989, který jsme většina z nás zažila v aktivním věku, ale mezitím dorostly dvě generace lidí, kteří zažívali hlavně dozvuky listopadu. Jak tedy naložit s připomínkou jednoho dne, který sám o sobě byl mezníkem, ale klíčové jsou právě ty dozvuky?
V červnu vyšla na serveru Aktuálně.cz studie o tom, jak kvalitně se žije v českých městech a obcích. Analýza srovnávala oblast zdraví a životní prostředí, materiálního zabezpečení a vzdělání, služby a vztahy mezi lidmi. Z 206 porovnávaných obcí se Olomouc objevila na 59. místě. Překvapivě nedobré umístění. Jakkoli můžeme být k podobným žebříčkům skeptičtí, určitě stojí za to popřemýšlet, co může jeden každý Olomoučan udělat pro to, aby se ve městě žilo lépe. Když se totiž podíváte podrobněji na místa, kde se lidem žije nejlépe, zjistíte, že oceňují právě svůj aktivní podíl na správě města a pozornost k detailům.
Tuhle otázku slyšíme docela často a jako zastupitelé zvolení za hnutí Starostové a nezávislí, na ni upřímně odpovídáme: Velmi dobře. S Piráty máme mnoho styčných bodů především v důrazu na otevřenou a transparentní radnici, ve snaze o co největší občanskou participaci, smart city a digitalizaci státní správy. Priority vidíme shodně ve vzdělávání a posilování politické kultury. V opozičních lavicích pečlivě sledujeme olomouckou vládu ANO, ODS, KDU-ČSL a místního hnutí Společně.
Kolem Šantovky Tower se podařilo vytvořit dojem velmi složité kauzy, které „už nikdo nerozumí“ a která ohrožuje město. Developer postupnými kroky dosáhl toho, že z původního sporu o tvář historického města se stala právnická přetahovaná o výklad smlouvy uzavřené radnicí a primátorem Novotným (ODS) v roce 2010. Situace na Zastupitelstvu 17.6.2019 však byla podstatně jednodušší.