Petr Loyka: Za prioritu ohledně zeleně považuji Neoralův park

Petr Loyka: Za prioritu ohledně zeleně považuji Neoralův park

Stavba tramvajové trati na Nové Sady je sice teprve na samotném začátku, na magistrát se už ale dnes obracejí Olomoučané s řadou dotazů.

Ty nejčetnější otázky doposud směřovaly na vedoucího odboru životního prostředí Petra Loyku, který nám na ně poskytl také kompetentní a věcné odpovědi. Jak dodal, mnoho otázek se opakuje či částečně překrývá a tak na ně lze odpovědět i formou společných odpovědí.

Při procházce podél Moravy jsme viděli pokácené stromy níže po toku i mimo trasu tramvajové trati. Bylo stromy u řeky skutečně nutné pokácet?
Stromy níže po toku, byly pokáceny před realizací protipovodňových opatření. Celkový rozsah kácení odpovídá tomu, že kácet bylo nutné jak z důvodu stavby tramvajové trati, Galerie Šatovka, tak i v případě již zmiňovaných protipovodňových opatření.

Rád chodím kolem Moravy na procházku, řeka mě vždycky zajímala. Dostanu se ještě vůbec k vodě nebo mě čekají samá omezení?
I díky zvolené variantě protipovodňové ochrany se řeka stane součástí organismu města. Ale třeba s Galerií Šatovka souvisí dvě ramena Mlýnského Potoka, kdy pouze pravý břeh z Domoviny byl přístupný. Po ukončení stavby se tak poprvé dostaneme na místa, do kterých jsme v areálu dnes již naštěstí bývalé továrny nemohli. Věřím, že zprůtočnění ramene na Domovinu, nebo nový balvanitý skluz ocení nejen rybáři. Půjdeme li ještě níže po toku, tak stále se nevzdávám myšlenky revitalizace Mrtvého ramene řeky Moravy, které se nachází na levém břehu řeky Moravy, když řeka opouští město. Jedná se o původní meandr řeky, odstavený před rokem 1929. Vzhledem k stupňujícímu se negativnímu vývoji lokality, považuji v budoucnu za vhodné provedení typické revitalizace, tj. funkčního napojení Mrtvého ramene na hlavní koryto řeky Moravy, podle již existující projektové dokumentace. Považuji to za jedinou možnost, jak zvrátit jeho současný, stále se zhoršující stav a postupně připravit podmínky i pro rozvoj ryb a jejich úspěšnou přirozenou reprodukci. A je to velká šance vytvořit nádherné místo pro další procházku k vodě.

Možné dopady na oživení řeky a jejich břehů se staly v určité chvíli předmětem boje s odpůrci staveb. Vy jste skutečně nezaznamenal v případě Moravy nebo Mlýnského Potoka žádný „biologický“ problém?
Asi moje odpověď překvapí, ale já jsem zaznamenal v ramenném systému Moravy i na přítocích v Olomouci biologický problém, který s žádnou ze staveb v Olomouci nesouvisí. Nazval bych jej likvidace říčních ryb chráněnými kormorány. V případě řeky Moravy to v praxi vypadá i tak, že chráněný pták kormorán likviduje původní druhy ryb, včetně druhů stejně zvláště chráněných jako je on samotný. Škody způsobené rybožravými kormorány jsou za hranicí únosnosti. Jinak stále trvám na názoru, že torzo fabriky je pryč z centra města, vzniká tu nová městská lokalita, tramvajová trať, protipovodňová ochrana, a budou tu bobři, ledňáčci, netopýři a zhruba dvacet druhy ryb, pokud je ti kormoráni nesežerou.

Bude obnoven průtok v rameni Mlýnského potoka na Domovině?
Je to jedna ze společných priorit města a investora Šantovky. Musíme zbourat torzo jezu u Sokolovny na Mlýnském potoce, postavit tam nový balvanitý skluz a vybudovat a zprovoznit po více než dvaceti letech obnovení průtoku na Domovinu. Je to ekologicky nekonfliktní řešení, respektující přírodní funkce vodního toku, umožňující pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech toku.

Plánujete výsadbu zeleně? Když se kácí, mělo by se i něco vysadit! Stačí mi odpověď ano/ne.
Ano. Součástí realizací je samozřejmě zeleň. Za prioritu považuji Neoralův park. Pamatuji zde rybník, bohužel postupně zavážený odpadky. Je to místo, které si zaslouží dobré řešení.

Rád chodím k řece se psem, zabýváte se místy pro volný pohyb psů?
Při přípravě novelizace platné městské vyhlášky se snažíme najít vhodná místa pro nové „výběhové zóny“ i v blízkosti řeky. Ale pokud jde například o myslivecké honitby, tak tam nemůžeme „výběhovou zónu“ pro psy vytvořit, i když jde o místo pro procházku se psem jako stvořené.

 

Další dotazy k této problematice můžete zasílat:
Mediální zástupce projektu:
Vedoucí odboru životního prostředí MMOl:

 

Autor: Mgr. Michal Folta