Olomouc akceptuje změnu Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje
Celkem 44 hektarů zemědělské půdy, která leží mezi Hněvotínem a Olomoucí, se poslední dobou znovu ocitlo v centru pozornosti. Jedná se o možnou změnu využití těchto pozemků. Vzhledem k tomu, že menší část této půdy, konkrétně 20 hektarů, leží v katastru města Olomouce, týká se toto téma i olomoucké samosprávy.
Klíčové pro budoucí využití půdy jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR). Ty byly v letošním roce aktualizovány, přičemž jedna část změn se týká i pozemků u Hněvotína. Aktualizace ZÚR, která byla krajským zastupitelstvem schválena 23. září a nabyla platnosti 15. listopadu 2019, zde totiž umožňuje zábor zemědělské půdy za účelem vybudování Národního biomedicínského a biotechnologického centra. Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo se spolu se statutárním městem Olomouc již v listopadu roku 2012 ve společném memorandu dohodly, že budou postupovat při realizaci tohoto projektu ve vzájemné shodě. Město ovšem není investorem ani nositelem obsahové náplně vědeckého centra.
Pozice města je nyní dána stavebním zákonem. Změna ZÚR vyvolává povinnost přenést odpovídající změny do Územního plánu Olomouc. Město musí bez zbytečného odkladu uvést do souladu svůj územní plán s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, která je mu nadřízená. Obecně platí, že v případě nesouhlasu se změnou je krajním nástrojem pro obec správní žaloba na rozhodnutí kraje. Vzhledem k tomu, že v minulosti statutární město Olomouc nepodalo vůči změně ZÚR námitky, nemá nyní (na rozdíl od obce Hněvotín) možnost rozhodnutí kraje soudně napadnout.
Vedení města projednalo problematiku změny ZÚR v dané lokalitě na svém pondělním jednání a chce se zaměřit na další nástroje, jak budoucnost lokality ovlivnit.
Podle vedení města jde o to, jak striktně je změnou ZÚR vymezeno možné příští využití pozemků. Stručně řečeno, jedním rozhodujícím kritériem je hodnota úrodné zemědělské půdy, druhým pak přínos ekonomického rozvoje města a jeho bezprostředního okolí. Proti sobě tak stojí dva důležité veřejné zájmy a je na odpovědnosti zastupitelů, za jakých podmínek lze jeden upřednostnit před druhým. Záleží na tom, co se za tento přínos považuje, respektive co nové vymezení užití pozemků jeho vlastníkovi dovolí vybudovat. Podle náměstka primátora Martina Majora, který je odpovědný za pořizování změn v územním plánu města Olomouce, jsou v podmínkách ZÚR pro budoucí výstavbu zcela přesně vyjmenovány povolené a vyloučené typy objektů. „Aktualizované zásady jednoznačně připouštějí pouze výstavbu technologických center pro průmysl vyspělých technologií a center vytvářejících pracovní místa v oborech vědy, výzkumu a vysokého školství, což je plně v souladu s hospodářskými a rozvojovými zájmy města,“ hodnotí taxativně vymezené podmínky pro využití území Major a dodává, že dokument zároveň přímo vylučuje stavby pro běžné skladování, výrobu, montáž výrobků nebo výstavbu solárního parku.
Pokud jsou kritéria nastavena tak, aby zde mohly vzniknout jen podniky, spojené s vědou a inovacemi, a neexistuje pro ně jiné vhodné místo, pak to z pohledu města smysl a přínos má.
„Jsme zásadně proti tomu, aby na těchto pozemcích v budoucnu vznikly obří sklady nebo logistická centra. To není nic, co by našemu městu něco přinášelo, hodnota zemědělské půdy je rozhodně vyšší než hodnota center, v nichž pracují agenturní zahraniční pracovníci a která jsou ohrožena jakoukoliv změnou ekonomické situace,“ uvedl primátor Olomouce Mirek Žbánek. „Naopak centra s výzkumným a inovačním potenciálem, která pomohou v regionu vytvořit místa pro vzdělané lidi a pomohou udržet absolventy univerzity u nás, jsou z našeho pohledu vítaná,“ dodal primátor. Podle názoru odborníků jsou nyní podmínky využití půdy stanoveny dostatečně striktně a přísně na to, aby v lokalitě opravdu nemohla vyrůst nějaká další skladiště. S vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu ostatně souhlasilo i Ministerstvo životního prostředí.
Město Olomouc může ovlivnit budoucí případnou výstavbu na té části pozemků, které jsou v katastru města, zpřesněním podmínek v rámci změny územního plánu a při následném územním řízení. „V takové situaci bychom důsledně dbali na to, aby byly dodrženy zásady modrozelené infrastruktury a aby bylo naprosto zřetelně a kvalitně zpracováno hospodaření se srážkovými vodami. Stavebník by v územním řízení musel prokázat, že následně vlivem stavby nebude v lokalitě vysychat půda a neklesne hladina podzemní vody,“ popsal primátor Žbánek. Za důležitou zároveň považuje odpovídající výsadbu zeleně. „Vyspělá technologická centra v zahraničí jsou plná stromů nebo vodních prvků. Prostředí, ve kterém mají špičkoví odborníci nebo vědci pracovat, hraje často výraznou roli při jejich rozhodování, kde chtějí působit,“ doplnil.
Primátor Mirek Žbánek se již začátkem letošního roku obrátil na lídry institucí, které stojí za proklamovaným cílem vybudovat mezi Olomoucí a Hněvotínem národní biomedicínský park s žádostí o setkání, na kterém by hlavní aktéři deklarovali svůj případný záměr od projektu odstoupit. To se nestalo a i proto vedení města zaskočily informace o tom, že někteří ze signatářů společného memoranda v rámci procesu schvalování ZÚR začali zpochybňovat účel a budoucnost celého projektu. „Opět požádám o společnou schůzku a věřím, že tentokrát si celou situaci vysvětlíme. Je nemilé, když získávám informace zprostředkovaně z médií nebo různých schůzek, protože pro vedení města je téma ochrany půdy a životního prostředí velmi důležité,“ dodal na závěr primátor s tím, že pokud nikdo z těchto subjektů záměr nezpochybní, nechce jej zpochybňovat ani město Olomouc.
Poslední úprava: 11. prosince 2019 (st)