Slavní hosté v Olomouci. Někdy ve městě trpěli, jindy jim zde zachránili život
Hrdina francouzské i americké revoluce generál Gilbert du Motier markýz de la Fayette, polský národní hrdina a revolucionář Hugo Kołłątaj či jeden z největších skladatelů všech dob Wolfgang Amadeus Mozart. Co všechno spojuje tyto velké evropské osobnosti? Pobyt v Olomouci.
V případě prvních dvou a mnoha dalších šlo o pobyt nedobrovolný, neboť zde byli coby vězni, v případě hudebního génia šlo naopak dost možná o záchranu života. Díky ochotě a odvaze tehdejšího kapitulního děkana Leopolda Podstatského z Prusinovic přestál Wolfgang Amadeus Mozart bez úhony neštovice, na které se tehdy běžně umíralo. Církevní hodnostář, který se s Mozartovými znal ze Salcburku, dle Amadeova otce prohlásil, že on z nebezpečné nemoci strach nemá, a nemocné dítě vzal do své rezidence.
O všech těchto olomouckých slavných pobytech se dočteme ve dvou nových kapitolách speciálního webu, který zpřístupňuje unikátní archivní dokumenty z olomouckých dějin. V kapitole, věnované takzvaným rakouským státním vězňům, se kromě mnoha jiného dozvíme, že slavný generál Lafayette po svém propuštění daroval olomouckému poštmistrovi svůj cvičný kord, v kapitole o olomouckém azylu Mozartovy rodiny se zase dočteme, že malý Wolfgang v Olomouci po vyléčení nejen skládal hudbu, ale učil se také šermovat či provádět karetní kouzla.
Odborné texty historika profesora Jiřího Fialy a bohatý archivní materiál najdete zde: Francouzští a polští státní vězňové v olomoucké pevnosti a Rodina Mozartova v Olomouci.
Olomoucký archivní web zobrazuje v digitalizované podobě vzácné archiválie se vztahem k městu Olomouci. Na adrese archivy.olomouc.eu je v tuto chvíli už sedmnáct kapitol, věnovaných nejstarším listinám, například svolení krále Přemysla Otakara II. se stavbou radnice, i kuriozitám, jako byla třeba kauza vraha a gangstera Martina Leciána. U latinských a německých dokumentů jsou přepisy do českého jazyka. Badatel zde najde i odkazy na archivy, kde originály dokumentů jsou. Nejstarší dokumenty se týkají založení biskupství v roce 1063, nejmladší poválečných návštěv prezidenta Edvarda Beneše a ministra zahraničí Jana Masaryka.
| Poslední úprava: 14. prosince 2017 (čt)