Na Mount Everest poprvé bez kyslíku. Ptejte se na pocity
Jak se leze na nejvyšší horu světa bez kyslíkového vybavení a bez pomoci šerpů? Jaké je to být v něčem tak neuvěřitelně náročném první na světě? I o tom bude dnes od 19 hodin v kapli Božího Těla v Konviktu v Univerzitní ulici vyprávět přední světový horolezec Peter Habeler, který se spolu se slavným Messnerem zapsal mezi horolezecké rekordmany.
Součástí přednášky je i promítání dokumentárního filmu. Dnešní setkání s názvem Everest poprvé bez kyslíku je součástí doprovodného programu velkolepé výstavy Šangri-la, na níž mohou návštěvníci až do konce března prožívat a na vlastní kůži poznávat čtyři mimořádně exotické země – Tibet, Nepál, Bhútán a Indii.
Habeler je horolezeckou legendou díky průlomovým výstupům na himálajské osmitisícovky alpským stylem, které podnikl spolu s Reinholdem Messnerem. Známý je především jejich výstup na Everest z roku 1978, kdy na nejvyšším bodě Země, ve výšce 8 850 metrů nad mořem, jako první stanuli bez kyslíkových přístrojů a podpory nosičů. „Vyrávění pana Habelera je mimořádně zajímavé. Těším se na společné příjemno,“ slibuje organizátor dnešní přednášky a celé výstavy Rudof Švaříček.
O týden později, 28. ledna, se budou na stejném místě zájemci moci setkat s Hynkem Kmoníčkem, diplomatem, který působil také v Indii a bývalým velvyslancem v Austrálii. Jak organizátoři vysvětlují, pan Kmoníček je „chodící encyklopedií znalostí, jehož mimořádný dar jazyka graduje skvělou slovní show.“ Vyprávět bude především o zážitcích z doby působení v Indii. V únoru a březnu jsou pak na programu další setkání, mimo jiné například s Michalem Vičarem, který absolvoval cestu kolem světa v embéčku. Všechna setkání v kapli Božího Těla začínají v 19 hodin.
Výstava, která je k vidění v objektu bývalého autosalonu v Sokolské ulici, potrvá do konce března.
Čím je výstava Šangri-la zajímavá
Stovky autentických exponátů, jakými se nemohou pochlubit ani ta největší muzea, nejsou od návštěvníků odděleny sklem ani provazy, takřka všeho se naopak lze dotýkat a prohlížet si z bezprostřední blízkosti, což z jinak běžné prohlídky činí skutečně osobní zážitek. Velkou devízou výstavy je šíře jejího záběru, který pokrývá jak exotickou krajinu, přírodu či lidská obydlí, tak i duchovní sféru. „Vše začíná v barvitém animismu, působivém zrodu odlišných kultur. Projdeme bujnou džunglí s živými zvířaty. Expozici mnoha vděčných zážitkových instalací provází stovky velkoplošných fotografií a tisíce cenných sbírkových předmětů. Všude se mísí vůně buddhistických tyčinek, indického koření, čajů i lampiček yačího loje,“ popisuje výstavu cestovatel Rudolf Švaříček. Hosté výstavy se setkají se sněžným levhartem, tygrem či sloním bohem Ganešou a zahrají si na indický sitár či tibetské mystické mísy.
| Poslední úprava: 20. ledna 2014 (po)