Přednášku zahájil rektor univerzity Miroslav Mašláň společně s olomouckým primátorem Martinem Novotným, který ve své úvodní řeči zapřemýšlel nad mentalitou nás Čechů a naším přístupem k řešení problémů. „Velmi často přemýšlím nad tím, kde se u Čechů bere ta zvláštní vlastnost, že jejich mentalita je často úplně jiná, když žijí v místě, kde se narodili, nebo když vycestují do zahraničí a snaží se uplatnit svoje ambice, cíle a touhy právě tam. U nás velmi rychle podléháme jakémusi permanentnímu pesimismu, velmi rychle vidíme ve všem problém, rádi nad věcmi lamentujeme a často nás ovládne taková ta typicky česká hospodská mentalita, kdy každý nejlépe ví, jak věci nejde dělat. V zahraničí ale zpravidla takovýto postoj neobstojí. Pesimismus se rázem mění ve zcela jiný pohled na svět a problémy najednou jde řešit. Myslím si, že pan doktor Pomahač je pro nás všechny příkladem člověka, který v tom nejtěžším konkurenčním prostředí rozvinuté vědy dokázal v zahraničí uspět a zároveň po návratu do České republiky dokáže ten optimismus, nadšení a cílevědomost šířit i dál kolem sebe. Jsem proto moc rád, že jeho spojení s městem Olomouc a univerzitou můžeme prostřednictvím této přednášky oslavit a připomenout. Zároveň bych si ale přál, aby na nás všechny přešla právě taková ta atmosféra, že věci jde dotahovat do konce, že ve svém oboru lze dosáhnout mimořádných úspěchů, a to nejenom v zahraničí, ale třeba i tady doma,“ řekl na úvod primátor Novotný.
Nesmírně zajímavá přednáška o rekonstrukci lidského obličeje pak zaujala posluchače v aule téměř na celou hodinu. „Snažil jsem se publiku přiblížit práci na rekonstrukci obličejů pomocí transplantací do míry, která v podstatě nebyla dříve vůbec možná. Je to vlastně taková revoluční chirurgická technika. Doufám, že bude mít v budoucnu spoustu implikací na jiné obory medicíny,“ uvedl Pomahač.
Transplantace obličeje vrací pacienty do života
Plastičtí chirurgové mají náročný úkol rekonstruovat obličeje, které byly navždy zničené. Osud pacientů přitom mnohdy změní zlomek sekundy. Transplantace přichází na řadu tehdy, když lidem nedokážou pomoci klasické metody rekonstrukční chirurgie. „Transplantací poskytujeme pacientům něco, co nezachraňuje život, ale život jim vrací. Jejich návrat do života je tak plnohodnotný, jak jen může být. Možná budou největším přínosem naší práce poznatky o imunologických reakcích mezi dárcem a příjemcem,“ uvedl Pomahač na přednášce.
Profesor Pomahač absolvoval obor Všeobecné lékařství na olomoucké univerzitě v roce 1996. Poté nastoupil do bostonské nemocnice, kde působil nejprve v laboratoři zabývající se genovým transferem do kožních buněk a později přešel na chirurgickou kliniku. Od roku 2004 zaměřil svůj výzkumný zájem na problematiku obličejové transplantace. V roce 2007 se stal vedoucím popáleninového a traumatologického centra a vedoucím týmu se specializací na transplantace obličeje. Celkem jich provedl se svým týmem pět.
„První transplantace obličeje byla před více než čtyřmi lety a pacientovi se daří naprosto úžasně. Jsme moc rádi, že v této fázi nemá prakticky žádné komplikace z hlediska léčby, která je celoživotní. Zároveň se mu neustále zlepšuje funkce obličeje, takže tento proces se nezastavil, ale pokračuje i léta po transplantaci. To je pro nás motor pro to, abychom zkusili posunout hranice dál. Ať už z hlediska indikací pacientů, tak i rozšířením na transplantace horních nebo dolních končetin,“ uvedl Pomahač. Kromě muže, který spadl na vedení vysokého napětí v metru a upálil si střední část obličeje, pomohl Pomahač a jeho tým také ženě, jíž obličej znetvořil šimpanz, či pacientce, kterou bývalý manžel polil louhem. „I ostatním čtyřem pacientům se vede dobře, vídáme je tak jednou za půl roku či za rok. Častější péči si jejich stav nevyžaduje,“ uvedl profesor.
Transplantované nohy musí být lepší než protézy
Dalším centrem zájmu Pomahače je transplantace dolních končetin. Máme už připravený a schválený celý vědecký protokol a hledáme formy financování a vhodného pacienta. „Myslím si, že zhruba během šesti měsíců bychom to mohli provést. Cílem je dosáhnout funkčnosti končetin, aby se noha hýbala v kolenním kloubu a kotníku. Protézy mnohdy fungují dobře, transplantace musí proto být lepší řešení,“ uvedl Pomahač. Existují i úvahy, že mezi prvními pacienty by mohli být i lidé, kteří přišli o nohy při teroristickém útoku během bostonského maratonu. Transplantace dolních končetin byla zatím provedena ve Španělsku a v Kanadě.
Za přednášku si Pomahač vysloužil dlouhotrvající potlesk publika. Od rektora Miroslava Mašláně navíc obdržel stříbrnou medaili, která byla vydána u příležitosti 440. výročí založení olomouckého vysokého učení.
Zdroj: www.zurnal.upol.cz