Aktuální informace » Aktuality » Městské parky – příběh se šťastným koncem

Městské parky – příběh se šťastným koncem

22. května 2013 (st)

Bylo to nejspíš zděšení, v lepším případě rozpaky, co Olomoučané pocítili ve chvíli, kdy se poprvé dozvěděli, že historická alej ve Smetanových sadech se bude kácet.

Negativní emoce v každém případě převládaly, obavy z toho, jak bude chlouba parků bez vzrostlých stromů vypadat, byly větší než strach, že se stromy mohou brzy stát hrozbou pro kolemjdoucí. Po dokončení celé akce včetně oprav cest, laviček i osvětlení, začaly převládat emoce pozitivní. Olomoučané si „omlazené“ parky vesměs pochvalují. Tento příběh tedy má šťastný konec. A co víc – celý projekt zaujal i porotu prestižní Soutěže o stavbu s ekologickým přínosem.

Investice města Olomouce s názvem Obnova zeleně, mobiliáře a cestní sítě v olomouckých sadech se stala šampionem 11. ročníku této soutěže, kterou vyhlašuje sdružení Stavíme ekologicky, Ministerstvo životního prostředí ČR a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Oceněná stavba zahrnuje obnovu lokalit v Čechových, Smetanových a Bezručových sadech. Proměna spočívala zejména v rekonstrukci cestní sítě v parcích, která byla v kritickém stavu. Nové povrchy a cyklostezky v sadech tak mohou nyní bezpečně využívat nejen pěší, ale také cyklisté a in-line bruslaři. Olomoučanům zde slouží i nový mobiliář, obnovy se dočkalo i veřejné osvětlení

Nejtěžší rozhodnutí: Vykácet alej!

Nejtěžším a v té době velmi odvážným rozhodnutím ze strany vedení města bylo vykácení stromů v nejvýznamnější části olomouckých parků – Rudolfově aleji. Tato 710 metrů dlouhá alej lip a jírovců vznikla ve 20. letech 19. století, v roce 1866 byla znovu vysazena po prusko-rakouské válce a svou finální podobu získala v roce 1919, kdy se stromy začaly tvarovat do vysokých rovných stěn. Už v 70. letech minulého století se ale začalo mluvit o nutnosti její obnovy. V roce 2000 už z původních 214 stromů chyběla téměř polovina, ty zbylé byly ve velmi špatném stavu, především kvůli jejich nevyváženosti, protože koruny se desítky let stříhaly jen z jedné strany a jejich údržba byla velmi drahá. Varianta postupného kácení a dosazování mladých stromků také nevyšla, protože nové stromky se většinou neujaly. Představa parku bez aleje vzrostlých stromů ale vyvolávala u veřejnosti značně negativní reakce. „Ani já jsem si neuměl představit Smetanovy sady bez jejich dominanty. Bylo jasné, že by se na desítky let zcela změnil ráz tohoto místa. Bylo to těžké rozhodování, nechtěli jsme se ukvapit, a proto jsme si před konečným rozhodnutím vyžádali stanoviska nejlepších odborníků, abychom se mohli rozhodovat opravdu kvalifikovaně,“ zdůraznil primátor města Martin Novotný. Proč se k tomuto kroku neodhodlalo žádné z předchozích vedení města, je nasnadě – bylo to rozhodnutí krajně nepopulární a emoce kolem kácení byly velmi vyhrocené. Poté, co se sekyry zaťaly do prvních stromů, obrátily se názory lidí o 180 stupňů. „Olomoučané kácení sledovali. Když bylo zřejmé, že některé části stromů se při kácení doslova rozpadají pod rukama, musel jsem několikrát reagovat na otázku, proč alej raději nevykácíme a neobnovíme celou najednou,“ podotkl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.

Životní prostředí prioritou

Stavební práce v přírodním areálu musely zohlednit především jejich dopady na životní prostředí. „Bez pečlivého zvážení účinků stavby na přírodu mohly mít za následek nevratné škody. Městské sady jsou totiž nejen ojedinělým prstencem zeleně lemujícím historické centrum, ale také unikátním ekosystémem,“ řekl k ocenění v soutěži náměstek primátora Jan Holpuch.

Už při přípravě dokumentace proto projektant pečlivě řešil dopady stavby na zeleň a živočichy v parku. Posudek, který analyzoval veškeré aspekty, jako jsou hluk, vibrace, narušení kořenových systémů či vliv navrženého kácení na flóru a faunu parků, vypracovala Katedra ekologie a životního prostředí UP Olomouc. Zvláštní péči projektant věnoval i dendrologii, a to jak ve vztahu ke kácení vzrostlé zeleně, tak ve vztahu k možnému narušení kořenových systémů vzrostlých stromů.

Generálním projektantem stavby byla firma IDOP Olomouc, a.s., která zajišťovala projekty cestních sítí a mobiliáře. „Největším problémem bylo sladit požadavky architektonické, dendrologické, požadavky veřejnosti (pěších i mobilních uživatelů parků), požadavky památkářů na maximální použití tradičních materiálů a biologů na zachování flory a fauny,“ shrnul projekt předseda představenstva firmy IDOP Ladislav Janeček. Porotu soutěže podle něj nejvíc zaujala provázanost a estetičnost celého díla a myšlenka investora o komplexní řešení všech tří částí městských parků jako celku. Na samotné stavbě nových cest, cyklostezek a instalaci mobiliáře pracovalo postupně několik stavebních firem od března roku 2010 až do května 2012 v celkových nákladech přes 125 milionů korun. Více než 56 milionů však na obnovu parků přispěla dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava.

Mimořádná spolupráce s ekology

Smyslem soutěže o stavbu s ekologickým přínosem, v níž město Olomouc uspělo, je především ukázat, že investiční a stavební činnosti mohou být ohleduplné, šetrné a přitom moderní a úsporné. Odborná porota posuzovala kvalitu investičního záměru, ekonomické a technické parametry investice. Že jsou pro Olomoučany jejich parky mimořádně důležité, se ukázalo i v nebývale vstřícné spolupráci města a ekologických aktivistů. „Nejen Rudolfova alej byla na konci své existence, ale bylo nutné provést i další obnovu zeleně a ošetření dřevin v parcích. Jsem rád, že politici měli odvahu do toho s námi jít a že biologové, úředníci a pracovníci Flóry dokázali najít společný postup. Bez vyřešení ochranářské části ve spolupráci s Hnutím Duha by nebylo možné práce zahájit. Více než získaného ocenění si vážím zájmu a podpory občanů našeho města a také toho, že se vše podařilo udělat v souladu se zájmy ochrany přírody, protože podobné akce často skončí sporem mezi investorem, občany a ochránci přírody,“ zhodnotil projekt Petr Loyka.

Vyjádření ekologů se s jeho slovy až překvapivě shoduje: „Obnova olomouckých parků byla dobrým příkladem spolupráce mezi městem, občanskými iniciativami a odborníky, takže ve výsledku byl brán ohled i na vzácné druhy zvířat, které se v parcích vyskytují – netopýři, ptáci nebo ohrožení brouci. Všechny tyto druhy využívají dutiny ve stromech nebo odumřelé dřevo, proto byly stromy ponechány a instalovány speciální netopýří budky. Škoda, že se město neinspirovalo a ve spolupráci s občanskými sdruženími neřešilo například posouzení optimálního vedení nové tramvajové trati,“ řekl Miroslav Kutal z olomoucké pobočky Hnutí Duha.

Poslední vady na kráse

V historických parcích je ještě několik míst, která nepatří právě mezi chlouby města. „Jedním z nich byl donedávna hlavní pavilon Výstaviště Flora ve Smetanových sadech. Jsem velmi rád, že se už konečně podařilo rozjet jeho přestavbu. Zároveň také řešíme demolici nevzhledného pavilonu D v Bezručových sadech či smutnou situaci kolem Jihoslovanského mauzolea. Toto jsou asi nejpalčivější rezervy, které v obnově parků ještě máme, ale i tak si myslím, že se za posledních pár let podařilo udělat v tomto směru obrovský kus práce,“ podotkl primátor.

Rekonstrukce pavilonu A za více než 200 milionů korun začala letos v lednu a skončit by měla v dubnu příštího roku, zchátralý pavilon D by měl zmizet během letních prázdnin. Nejsložitější bude situace kolem Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech. Památkově chráněný objekt, kde jsou uloženy ostatky jugoslávských vojáků, je už dlouhá léta v havarijním stavu. A je to opět stávající vedení města, které spustilo dlouhou anabázi jednání s vlastníky, právníky a soudy. „Je totiž třeba napřed dořešit vlastnické vztahy, protože město nemůže investovat do majetku, který není v jeho vlastnictví. V tuto chvíli je věc u soudu a nikdo nedokáže odhadnout, kdy a jak se rozhodne,“ řekl náměstek primátora Ladislav Šnevajs. Pokud se městu podaří objekt získat do svého vlastnictví, chce zažádat o dotaci na jeho opravu.

Happy end?

Příběh olomouckých parků má svůj happy end. Není jím ani tak zmíněné ocenění, ale především to, že Olomoučané nakonec projekt obnovy přijali za svůj a do značné míry se na něm i podíleli. Nadšení vyvolala hlavně akce „zasaď si svůj strom“, kdy zájem o vysazení „svého“ stromku v Rudolfově aleji několikanásobně převyšoval její kapacitu. A co je hlavní – lidé se do parku rádi vracejí.

„Během několika posledních let se nám podařilo dát Smetanovým, Bezručovým i Čechovým sadům novou podobu. Myslím, že díky lepším podmínkám tady teď Olomoučané tráví mnohem více volného času, a to mě velmi těší. Když jsme v roce 2009 začali kácet první část Rudolfovy aleje, samozřejmě se to neobešlo bez emocí. Dnes však Olomoučané přiznávají, že nejen díky omlazené aleji, ale i lepším cestám a novým lavičkám parky pěkně prokoukly,“ uzavírá primátor Martin Novotný s tím, že zvelebování historických sadů však tímto nekončí.

Co by se podle vás mělo v parcích ještě zlepšit? Co byste si přáli, aby se opravilo, udělalo, postavilo? A jak se vám „omlazené parky“ líbí?

Fotografie:

Autor: Tiskové oddělení | Poslední úprava: 22. května 2013 (st)

Kontakt

Statutární město Olomouc
Horní náměstí č.p. 583
779 11 Olomouc

Telefon: +420 585 513 111
AI asistent Olda: +420 530 000 640
Telefonní seznam

E-mail: podatelna@olomouc.eu
Datová schránka ID: kazbzri

IČO: 00299308
DIČ: CZ 00299308

Základní úřední dny a hodiny

(včetně pokladen)

Pondělí:	8:00 – 12:00	13:00 – 17:00
Úterý:	8:00 – 12:00	13:00 – 15:30
Středa:	8:00 – 12:00	13:00 – 17:00
Čtvrtek:	8:00 – 12:00	13:00 – 15:30
Pátek:	není úředním dnem
Úřední hodiny jednotlivých pracovišť